KAREL MICHŇÁK

Ladislav Mohelník:

Karel Michňák (* 5. 3. 1930 Ostravice +10. 4. 1992 Praha); PhDr., CSc., docent filozofie

Po maturitě na obchodní akademii ve Frýdku-Místku (1949) studoval na FF UK (1949–54). Od r. 1955 přednášel filozofii na FF UK, od r. 1963 jako docent. V r. 1959 obhájil kandidátskou dizertaci Občanská společnost a stát. R. 1972 odešel z UK, v l. 1972–77 pracoval jako korektor, od r. 1977 jako domovník. Od r. 1990 působil opět na FF UK.

Podepsal Chartu 77 a jako jeden z prvních chartistů šel na dvacet let dělat podřadnou práci korektora a domovníka. Celý jeho životopis a stručné zhodnocení jeho díla najdete například na stránkách FF Masarykovy univerzity v Brně. Karel Michňák je zjevně jednou z oběti komunistické perzekuce po roce 1968. Jeho jméno by snad jednou mohlo být připojeno ke jménům Rudolfa Mohelníka nejstaršího, Ignace Mohelníka, Vojtěcha Mohelníka, Jana Mohelníka a některých dalších oběti 50. let v obci Ostravice. Dlouhodobě ničit a i se zneužitím státní moci týrat člověka, je někdy téměř stejně krutý zločin jako jej rovnou zavraždit. Vždyť i přes naší zoufalou snahu žít, může samotná smrt být někdy i milosrdná. Životním krédem Karla Michňáka bylo poznávat a předávat lidem pravdu. Toto životní poslání se mu pravdou ohrožení bolševici snažili a na Ostravici ještě stále snaží vzít. Třeba alespoň tím, že mu sebrali jeho studenty na vysoké škole, a nebo tím že z knihoven, včetně té ostravické, vyřadili všechny jeho knihy. Umřel předčasně ve věku pouhých 62 let a je pro náš rudý koutek republiky více než příznačné, že jeho osud a dílo současné představitelé obce již vůbec nezajímá. Tragedii jeho intelektuálního života bylo, že v okamžiku kdy prozřel z poblouznění mládí, šanci na zdělení své pravdy a filozofie fakticky ztratil. Nedivme se tedy, že obyčejná lidská tupost  stále leckde nad pravdou tak snadno vítězí. Naslouchejme jeho upřímnému pokání, jimž vstoupil mezi pozoruhodné filozofy:

„Já jsem tím vinen – jako člen KSČ jsem zodpovědný za zločiny padesátých let, jako člen KSČ jsem se stal docentem, zatímco nadanější a schopnější pro toto místo se v důsledku svého mravního postoje ocitli ve vězení, nemohli dostudovat, ba často ani začít studovat.“ (Karel Michňák, březen 1968)

ČÁST BIBLIOGRAFIE

Michňák, Karel
Bakunin a Hegel. Filosofický časopis, 15 (1967), č. 1, s. 21–32
Fenomenologie hodnoty neboli dialektika abstraktního (kráceno z „Ekonomie a fetišismus”). Filosofický časopis, 13 (1965), č. 5, s. 722–738
Heidegger a osudy „boha metafyziky“. Filosofický časopis, 15 (1967), č. 5, s. 686–702
Peníze – „Všeobecné převrácení individualit“. Filosofický časopis, 13 (1965), č. 3, s. 462–476

Až rok 1968 umožnil Karlu Michňákovi prozřít ze svého stalinistického blouznění a dostat se na práh Sovětského příběhu

Z diskuse dvou výjimečných současných filosofů se můžeme dovědět velmi mnoho o našem současném lidském marasmu, ve kterém žijeme, a který nás i na Ostravici všudepřítomně obklopuje

https://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/michnk.html
http://www.databazeknih.cz/zivotopis/karel-michnak-104272
http://worldcat.org/identities/viaf-47749494/
http://katalog.svkul.cz/l.dll?hal~1000126025
http://www.vets.cz/vpm/16445-hrob-alois-michnak/

Šnebergová, Irena, 1930- pseudoným Michňáková, Irena, 1930- : Narozena 8.9.1930 v Pardubicích. Filozofka zaměřena na dějiny české a evropské filozofie.