VOJTĚCH MOHELNÍK

Ladislav Mohelník:

Jméno Vojtěch Mohelník (*1917 +1951) by na pomníku ostravických oběti komunismu jednou mělo být vytesáno do kamene na prvním místě, přestože jej a jeho osud v obci Ostravice již téměř nikdo ani nezná. Jeho jméno se báli na veřejnosti vyslovit i jeho sourozenci. Zastal se na začátku 50. let Jana Mohelníka, u kterého pracoval, a kterého bolševici rovněž pronásledovali po celý život. Odmítl proti němu vznést křivá svědectví která pro svoji falešnou kolchozní hru bolševici nutně potřebovali. Byl v souvislosti s bratrovou a otcovou politickou kriminalizaci podroben výslechům, skončil v kroměřížské nemocnici, kde tento mimořádně nadaný řezbář a do této tragické události zcela normální a zdravý člověk, vydechl 11. 8. 1951 ve svých 34 létech naposled. Intenzivní a komplexní bolševickou péči pod Gottwaldovou taktovkou nepřežil. Jeho krutým osudem se v podstatě nikdy nikdo až do dnešních časů nezabýval a zabývat ani neodvážil. Umřel bez potomků i mimo jakoukoli pozornost obce jen proto, že pomáhal protifašistickému a nenásilnému protikomunistickému odboji. Gottwaldovi následovníci a hráči na jednotlivé mučící nástroje, s místním okresním velitelem fízlů Mohylou včele, jsou dodnes odměňování frenetickým potleskem nových generaci amorálních přisluhovačů, stále stejných úředníků kryptokratického státu i nezanedbatelnou části zdegenerované obce. Přednáška, vlastně jen jediné slovo vyslovené starostou o Gottwaldovi, téměř nad hrobem Vojtěcha Mohelníka, umístěným nenápadně na ostravickém hřbitově, přijde slušnému a citlivému člověku zcela nechutná dnes, stejně jako za totality, kdy si z jeho opuštěného skromného podnájmu v podkroví udělal nakonec nějaký otrlý „Kotrc“ s pokřivenou páteři svoji kolchozní šatnu.